|
|
Informovanost těhotných žen o dárcovství pupečníkové krve
KOLMANOVÁ, Michaela
Tato bakalářská se věnuje dárcovství pupečníkové krve. Práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje popis placenty a jejích funkcí, pupečníkové krve a kmenových buněk. Dále teoretická část obsahuje popis techniky odběru pupečníkové krve, kontraindikace odběru a zpracování pupečníkové krve. Také, je zde popsána edukace porodní asistentkou o této problematice. Jsou zde uvedeny banky pupečníkové krve a legislativní ustanovení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak moc jsou těhotné ženy informované o této problematice. V praktické části této práce bylo využito kvantitativní výzkumné šetření. Vytvořený dotazník obsahoval 18 uzavřených otázek. Výzkumným souborem byly těhotné ženy. Tento soubor tvořilo 244 respondentek. Z toho bylo 155 (64 %) prvorodiček a 89 (36 %) vícerodiček. Z toho 41,39 % respondentek zná využití pupečníkové krve. Pouze 18,03 % respondentek ví, co musí udělat pro to, aby bylo možné odběr pupečníkové krve provést. Správnou dobu odběru uvedlo 19,67 % respondentek. Že maximální doba skladování darované pupečníkové krve je 20 let uvedlo 13,52 % respondentek. V této práci byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza se zaměřovala na to, jestli těhotným ženám podává více informací o této problematice porodní asistentka nebo gynekolog. Od porodní asistentky získalo informace 5,70 % respondentek. Od gynekologa získalo informace 3,70 % respondentek. Statistické zpracování hypotézy nám ukázalo, že není rozdíl v tom, kdo podává informace. Ženy jsou od porodní asistentky informovány stejně, jako od gynekologa. Druhá hypotéza zněla, zda jsou vícerodičky o dárcovství pupečníkové krve informovány více než prvorodičky. Vícerodičky tvořily 36 %, a prvorodičky 64 %. 46,06 % vícerodiček a 38,71 % prvorodiček uvedlo, že znají využití pupečníkové krve. Dobu odběru pupečníkové krve zná 20,22 % vícerodiček a 19,35 % prvorodiček. Že odběr není rizikový pro novorozence uvedlo 50,56 % vícerodiček a 39,35 % prvorodiček. Druhou hypotézu jsme potvrdily. Výsledky této práce ukazují, že ženy o problematice dárcovství pupečníkové krve mají velmi málo informací. Porodní asistentka je kompetentní osoba, a tak by ženy mohla více edukovat o této problematice. Tato práce může být použita na seminářích pro porodní asistentky.
|
|
|
Problematika odběru pupečníkové krve
VAŇKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou odběru pupečníkové krve. Vzhledem k zaměření práce je v teoretické části popsán porod a všechny doby porodní, postup odběru pupečníkové krve po spontánním porodu i po porodu per sectio caesarea i možné kontraindikace odběru pupečníkové krve. V práci je také popsaná role porodní asistentky jako edukátorky ženy o možnosti odběru pupečníkové krve a role porodní asistentky při porodu včetně odběru pupečníkové krve. V neposlední řadě je v teoretické části zmíněna důležitost bank pupečníkové krve, legislativa týkající se odběru pupečníkové krve a transplantace kmenových buněk. Celkem byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají porodní asistentky znalosti o odběru pupečníkové krve. Druhý cíl měl odhalit, jestli jsou těhotné ženy informovány o odběru pupečníkové krve, a třetí cíl měl ukázat, zda mají těhotné ženy zájem o odběr pupečníkové krve. Na podkladě stanovených cílů byly zadané i výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťovala, jaké znalosti mají porodní asistentky o odběru pupečníkové krve, druhá otázka se zabývala znalostmi těhotných žen o odběru pupečníkové krve a poslední otázka zkoumala postoj těhotných žen k odběru pupečníkové krve. Ve výzkumném šetření byly stanoveny dva výzkumné soubory. Prvním souborem bylo šest porodních asistentek, označené PA1 až PA6, které pracovaly na porodním sále minimálně jeden rok. Druhým výzkumným souborem bylo šest těhotných žen, označené T1 až T6, které pravidelně navštěvovaly prenatální poradnu. Výzkum probíhal pomocí webových programů Skype nebo Teams v květnu roku 2020. K provedení výzkumné části byla zvolena kvalitativní metoda, která byla realizována pomocí individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Informantky před zahájením rozhovorů poskytly ústní souhlas se zpracováním dat. Data byla následně analyzována a na základě výsledků byly vytvořeny hlavní kategorie a podkategorie. Po vyhodnocení dat s porodními asistentkami byly stanoveny 2 kategorie a 8 podkategorií. Po vyhodnocení dat s těhotnými ženami byla určena jedna kategorie a k ní 3 podkategorie. První výzkumná otázka zkoumala, jaké znalosti mají porodní asistentky o odběru pupečníkové krve. Výzkumné šetření ukázalo, že porodní asistentky PA2 až PA6 májí dostatečné informace o postupu odběru pupečníkové krve. Porodní asistentka PA1 uvedla, že odběr nikdy neviděla a ani neví, jak se takový odběr může provádět. Porodní asistentka PA5 zase uvedla, že se na stanici, kde pracuje, dříve provádělo až 15 odběrů za měsíc. Byla tudíž nejinformovanější ze všech dotazovaných porodních asistentek. Druhá výzkumná otázka se zabývala tím, jaké znalosti mají těhotné ženy o odběru pupečníkové krve. Výzkum ukázal, že všechny těhotné ženy ví, co je to pupečníková krev, ale většina (T1, T2, T3 a T5) neví, jak se pupečníková krev odebírá a jak se nadále využívá. Třetí výzkumnou otázkou bylo, jaký postoj mají těhotné ženy k odběru pupečníkové krve. Výzkumným šetřením tak bylo zjištěno, že z důvodu nedostatku informací, vysoké finanční nákladnosti odběru a uchování pupečníkové krve, nemají ženy zájem o komerční odběr pupečníkové krve. Důvodem, proč ženy nemají zájem o dárcovský odběr, byl ten, že musí ženy zvolit porodnici, která tento typ odběru umožňuje, a to jsou porodnice ve Slaném, v České Lípě a v Thomayerově nemocnici v Praze. Těhotné ženy uvádí, že jsou tyto porodnice ve velké vzdálenosti od jejich rodiny a místa bydliště, proto si pro porod tyto porodnice nevybírají. Pouze těhotná žena T2 uvedla, že si během těhotenství nasbírá informace a bude o odběru pupečníkové krve pro vlastní účely uvažovat
|
|
|
Porovnání tvorby cytokinů novorozeneckými leukocyty dětí zdravých a alergických matek.
Dusilová, Adéla ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Janatková, Ivana (oponent)
Rostoucí incidence alergických onemocnění u dětí by mohla být způsobena senzibilizací nezralého imunitního systému během intrauterinního vývoje. Několik významných vědeckých prací prokázalo schopnost buněk pupečníkové krve odpovídat zvýšenou proliferační aktivitou na stimulaci běžnými alergeny. V návaznosti na tyto poznatky předkládaná studie sleduje tvorbu cytokinů hrajících roli v pro i proti alergenním ladění imunitního systému. Buňky pupečníkové krve byly stimulovány polyklonálními aktivátory (fytohemaglutinin) a běžnými alergeny (ovalbumin, bojínek, bříza, roztoč). Následně pak byla sledována tvorba cytokinů využitím vybraných metod, které odrážejí různá stádia aktivace buňky - na úrovni mRNA pomocí kvantitativního real time PCR (qRT-PCR), detekcí přítomnosti intracelulárních cytokinů v jednotlivých buněčných subpopulacích průtokovou cytometrií a měřením koncentrace cytokinů v supernatantech kultur CBMC pomocí ELISA metody. Dosažené výsledky poukazují na velmi slabou schopnost uvedených běžných alergenů (bojínek, bříza, roztoč, ovalbumin) stimulovat CBMC k tvorbě cytokinů sledovaných všemi uvedenými metodickými postupy. Ačkoliv jsme nepozorovali signifikantní rozdíly v produkci cytokinů (IL-2, IL-4, IL-10, IL-12, IL-13, IL-17, IFN-γ, TGF-β) CBMC po stimulaci alergeny (OVA, BOJ, BRI, ROZ) mezi...
|
|
|
Expresní profil kardiovaskulárních microRNA u těhotenství s klinickou manifestací gestační hypertenze, preeklampsie a fetální růstové retardace
Bohatá, Jana ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
MicroRNA (miRNA) jsou krátké nekódující 21-23 nukleotidů dlouhé jednořetězcové RNA. Patří mezi významné posttranskripční regulátory genové exprese, které regulují jak fyziologické, tak patologické procesy. Některé microRNA, resp. výše jejich exprese, jsou specifické pouze pro určitý typ tkáně nebo pro patologický stav. Předpokladem mé diplomové práce bylo, že genová exprese vybraných 28 kardiovaskulárních microRNA (miR-1-3p, miR-16-5p, miR-17-5p, miR-20a-5p, miR- 20b-5p, miR-21-5p, miR-23a-3p, miR-24-3p, miR-26a-5p, miR-29a-3p, miR-92a-3p, miR-100-5p, miR-103a-3p, miR-125b-5p, miR-126-3p, miR-130b-3p, miR-133a-3p, miR-143-3p, miR-145-5p, miR-146a-5p, miR-181-5p, miR-195-5p, miR-199a-5p, miR- 210-3p, miR-221-3p, miR-342-3p, miR-499a-5p, miR-574-3p) se liší v pupečníkové krvi těhotných žen s fyziologickým průběhem gravidity (FG), gestační hypertenzí (GH), preeklampsií (PE) a fetální růstovou retardací (FGR). Soubor pacientek čítal 184 těhotných žen, z toho 44 kontrol, 47 s diagnózou GH, 56 s diagnózou PE a 37 s diagnózou FGR. Relativní kvantifikace microRNA byla provedena metodou kvantitativní PCR v reálném čase. Výsledky ukázaly trend k down-regulaci miR-195-5p v pupečníkové krvi pacientek s GH. Dále trend k up-regulaci miR-92a-3p u pacietek s mírnou formou preeklampsie. Oproti tomu pacientky se...
|
|
|
Different capacity of in vitro generated monocyte-derived dendritic cells of newborns of healthy and allergic mothers to prime immune responses
Súkeníková, Lenka ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
(CZ) Snížená mikrobiální stimulace nezralého novorozeneckého imunitního systému může vést ke špatnému nastavení rovnováhy imunitních odpovědí, a tím tedy přispívat ke vzniku alergických onemocnění, jejichž incidence stále roste. Jedním ze slibných preventivních opatření se zdá být včasné preventivní podávání probio- tických bakterií těhotným či kojícím matkám nebo novorozencům. V předchozích pracích byl popsán prospěšný účinek podávání Escherichia coli O83:K24:H31 (E. coli O83) při prevenci alergických onemocnění. Ve snaze přispět k objasnění působení E. coli O83 na novorozenecký imunitní systém byly testovány její imu- nomodulační vlastnosti in vitro na buňkách pupečníkové krve. Byla sledována schopnost E. coli O83 podporovat maturaci dendritických buněk vypěstovaných in vitro z prekurzorů pupečníkové krve (moDCs) dětí zdra- vých (děti s relativně nízkým rizikem vzniku alergie) a alergických (děti s relativně vysokým rizikem vzniku alergie) matek pomocí průtokové cytometrie, qPCR a metodou ELISA. Probiotickou bakterií stimulované moDC byly následně kultivo- vány s autologními naivními CD4+ T lymfocyty a polarizace imunitní odpovědi byla charakterizována taktéž pomocí průtokové...
|
|
|
Odlišné vlastnosti buněk pupečníkové krve novorozenců zdravých a alergických matek
Vlasáková, Kateřina ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Prevalence alergie narůstá a stává se čím dál větším problémem nejen medicín- ským, ale i sociálním a ekonomickým. Nejefektivnější způsob jak minimalizovat rozvoj alergických onemocnění představují preventivní opatření. V posledních letech se mnoho studií snaží potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že včasné podání probiotických bakterií novo- rozencům a těhotným ženám před porodem by mohlo mít preventivní účinky na rozvoj alergie. V České republice se pro prevenci vzniku alergií dlouhodobě používá probiotický kmen Escherichia coli O83:K24:H31 (EC O83), který je registrován Státním zdravotním ústavem pro kontrolu léčiv pod název Colinfant Newborn, který je pediatrům dlouhodobě znám a používají jej proti různým průjmům. Cílem této práce bylo objasnit vliv působení EC O83 na CBMC (mononukleární frakce leukocytů pupečníkové krve, "cord blood mononuclear cells") a porovnat schopnost buněk pupečníkové krve dětí zdravých matek (děti s relativně nízkým rizikem vzniku aler- gického onemocnění) a alergických matek (děti s vysokým rizikem vzniku alergie) tvořit cytokiny v odpovědi na stimulaci EC O83. Stimulace fytohemaglutininem byl použita jako pozitivní kontrola, Escherichia coli Nissle 1917 jsme zařadili jako referenční probiotický kmen, který je v zahraničí podstatně známější než EC O83. Produkce cytokinů...
|
|
|
Porovnání tvorby cytokinů novorozeneckými leukocyty dětí zdravých a alergických matek.
Dusilová, Adéla ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Janatková, Ivana (oponent)
Rostoucí incidence alergických onemocnění u dětí by mohla být způsobena senzibilizací nezralého imunitního systému během intrauterinního vývoje. Několik významných vědeckých prací prokázalo schopnost buněk pupečníkové krve odpovídat zvýšenou proliferační aktivitou na stimulaci běžnými alergeny. V návaznosti na tyto poznatky předkládaná studie sleduje tvorbu cytokinů hrajících roli v pro i proti alergenním ladění imunitního systému. Buňky pupečníkové krve byly stimulovány polyklonálními aktivátory (fytohemaglutinin) a běžnými alergeny (ovalbumin, bojínek, bříza, roztoč). Následně pak byla sledována tvorba cytokinů využitím vybraných metod, které odrážejí různá stádia aktivace buňky - na úrovni mRNA pomocí kvantitativního real time PCR (qRT-PCR), detekcí přítomnosti intracelulárních cytokinů v jednotlivých buněčných subpopulacích průtokovou cytometrií a měřením koncentrace cytokinů v supernatantech kultur CBMC pomocí ELISA metody. Dosažené výsledky poukazují na velmi slabou schopnost uvedených běžných alergenů (bojínek, bříza, roztoč, ovalbumin) stimulovat CBMC k tvorbě cytokinů sledovaných všemi uvedenými metodickými postupy. Ačkoliv jsme nepozorovali signifikantní rozdíly v produkci cytokinů (IL-2, IL-4, IL-10, IL-12, IL-13, IL-17, IFN-γ, TGF-β) CBMC po stimulaci alergeny (OVA, BOJ, BRI, ROZ) mezi...
|
|
|
Informovanost rodiček o možnosti odběru pupečníkové krve
BLÁHOVÁ, Martina
V bakalářské práci byla zjišťována informovanost rodiček o možnosti odběru pupečníkové krve. Pupečníkovou krev lze odebrat pouze v jediném okamžiku, a to v době po porodu plodu. V pupečníkové krvi jsou obsažené zárodečné kmenové buňky, které se již nikdy během života v těle člověka nenacházejí. Kmenové buňky se již řadu let využívají k léčení krevních onemocnění. Pupečníková krev je obsažena v pupečníku a v placentě. Odběr pupečníkové krve není za žádných okolností nebezpečný a dárcovství je zcela dobrovolné. Porodní asistentka je členem týmu, který se podílí na odběru pupečníkové krve. Zná správné postupy při odběru pupečníkové krve. Přestože rodičky mají dostatek informací o možnosti odběru pupečníkové krve, je potřeba zlepšit informovanost o významu odebrané pupečníkové krve například v předporodních kurzech nebo vytvořením uceleného edukačního materiálu. Pupečníková krev se v současnosti využívá hlavně při léčbě dětských krvetvorných onemocnění, ale v budoucnosti může využití kmenových buněk překonávat dosavadní představivost. Výhodou je, že pupečníkovou krev lze získat bezpečně a bezbolestně po porodu plodu a lze jí dlouhodobě uschovat v bankách pupečníkové krve. Uchování pupečníkové krve se může stát významnou zdravotní i životní pojistkou.
|
host ::
RSS.